Opět velmi kontroverzní téma. Popuzení porodníci s letitou praxí čtou doporučení, jak mají vést porod od prvorodiček a naopak vyděšené prvorodičky, které nechtějí ztratit kontrolu… To jsou dva úhly pohledu na porodní plány.
Osobně si myslím, že porodní plán je špatně zvolený název a třeba ,,porodní přání´´ by bylo mnohem lepší. Ono totiž zrovna porod lze plánovat velmi těžko. Porodnictví je velmi adrenalinový obor a člověk opravdu neví co bude za pět minut natož aby si naplánoval celý porod.
Narození dítěte je velmi důležitý okamžik pro celou rodinu a nepopsatelně magický zážitek pro ženu. Naprosto proto chápu, že chtějí mít nastávající rodiče určitý pocit kontroly. To však nevyřeší plán na papíře, ale dostatečná komunikace a úcta na obou stranách.
Já osobně mám ráda, když si s maminkou při příjmu na porodní sál proberu její představy a přání a podle aktuální situace, stavu porodních cest a CTG záznamu miminka se domluvíme co je reálné a co ne. Nikdy jsem se nesetkala se situací, kterou by nešlo v klidu vyřešit. Několikrát jsem však setkala s páry, které již ve dveřích útočně mávaly s porodním plánem, kde bylo víc položek než na dopisu Ježíškovi pětiletého děcka. Ale i takovéto situace se dají vyřešit. Naštěstí máme všichni stejný cíl. Zdravé spokojené miminko a šťastnou spokojenou maminku.
Některé porodní plány jsou sepsány racionálně a s pomocí porodní asistentky a mají hlavu a patu. Některé jsou však jen bezcenný papír plný nesmyslů. Na některé se nedá zapomenout ?
Perličky z porodních plánů…
V porodních plánech se dá najít leccos. Mně utkvěly v paměti tyto perličky:
Pokud to bude nutné chci provést nástřih, ale nechci epiziotomii.
Chci, aby se mé dítě narodilo v tomto pořadí – hlava, ramena, tělo, nohy.
Nechci, aby mi byly podány léky na tlumení bolesti, i kdybych o ně žádala.
Chci porodit do vody (vanu nemáme)
Pokud mi nepůjde porodit placentu, chci jí ponechat v děloze.
Na závěr bych ráda poprosila všechny nastávající rodiče, aby si dobře zvolily porodnici, kde přivedou na svět své děťátko. Aby rodily tam, kde budou zdravotníkům důvěřovat a potom není nutné připravovat žádné plány. Stačí komunikovat, naslouchat a nezapomínat na dobré mravy (to platí pro všechny zúčastněné).