Na začátek opět moc děkuji za vaší přízeň. Moc si vážím toho, že jste si udělaly čas k přečtení mých článků.

Dnešní téma bude těch nekonečně dlouhých pár týdnů před porodem. V tomto období byste na místě zastřelila každého, kdo vám začne vyprávět o tom, že těhotenství je krásné…a nejlépe když to řekne chlap… vrrrrr… Když opomenu to, že je člověk opravdu velký a kulatý, tak jste k tomu ještě nevyspalá, ufuněná, učůraná a už vás to prostě nebaví :-) Já jsem si říkala, že to ta příroda skvěle zařídila… Už jsem se nemohla dočkat porodu a to, že to bude bolet, mi bylo úplně jedno, hlavně aby už byl ten satan venku :-)

Nejhorší byly noci, když si lehnete na záda (což by těhotné neměly, hrozí syndrom dolní duté žíly – vysvětlím na konci článku), tak se vám blbě dýchá, na levém boku vás bolí levá kyčel, na pravém boku pravá… a ve všech polohách vás ten malý miláček kope pod žebra, popřípadě kroutí hlavičkou do močáku… a to pokusy o spaní končí a jdete se vyčůrat. My máme doma ložnici v patře a koupelnu se záchodem dole… Takže jsem si hezky vždycky seběhla (no pokud se tomu dá ještě říkat běhání) dolů, a pak jsem se vyškrábala po schodech do ložnice a jelikož jsem měla anemii, tak jsem se vždycky parádně zadýchala a dopadala jsem do postele funící jak lokomotiva… a to se opakovalo tak 3x až 5x za noc… Naštěstí mě minuly oteklé nohy… ale vy, co to teď čtete s nohama jak konve a tiše závidíte, tak buďte v klidu… Já jsem otekla až po porodu a konve jsem si nesla z porodnice :-)  Další problém, který ženy trápí ke konci těhotenství, jsou bolesti v oblasti symfýzy (spony stydké)… S tím se bohužel nedá nic moc dělat, pánev se před porodem přirozeně povoluje, aby umožnila průchod plodu… Je to velmi nepříjemná věc a po porodu se časem většinou vše upraví.

No a v neposlední řadě už vás trápí takové to napětí a čekání… kdy už to začne a jak to začne a poznám to vůbec? Teorii znám skvěle… dokud nebudou kontrakce po 5 minutách nebo neodteče plodová voda… No fajn, už chápu, proč se na mě všechny těhotné koukaly tak zoufale, když jsem jim to říkala :-)  Břicho mi tvrdlo a pobolívalo už od 20. týdne a od cca 36. týdne to bylo takové kontinuální tvrdnutí a jak se Míša pořád mlel a někdy do mě opravdu šťoural hodně brutálně, tak mě to neustále pobolívalo… A teď babo raď, ale vzpomněla jsem si, že nastávajícím maminkám vždycky na poradnách říkám s úsměvem, jako bych vlastně věděla, o čem mluvím: „… to nepřehlédnete…“ A teď, když už vím o čem mluvím, tak to budu říkat dál… protože TOHLE opravdu nepřehlédnete :-)

Co sem opravdu musím napsat je pár věcí, o kterých se moc nemluví… ale myslím si, že jsou problémem nadnárodního rozsahu… Tak za prvé jak to udělat, aby člověk neměl na nohou nehty jako zapomenutý voják v zákopu? Je to dost oříšek a musím říct, že než abych riskovala, že třeba přijdu o nohu, když oslovím přítele, tak jsem se párkrát dovalila na pedikůru… Další problém je, jak si zkultivovat „spodek“. Nechci tady rozvádět diskuzi, zda se holit či neholit… To je samozřejmě každého věc, ale já si osobně neumím představit, že bych dorazila ke kolegovi na prohlídku a neměla to tam dole upravené. Zkrátka necítila bych se dobře. No jo, ale jak na to… Kamarádka mi radila a sáhodlouze popisovala, jak to dělala sedící ve vaně s jednou nohou vystrčenou ven a se zrcátkem opřeným o sprchový gel… Což znělo dost nadějně… no do té doby než mi doma došlo, že máme sprchový kout :-O. Tak jsem si řekla, že jako gynekolog mám tyto partie skvěle v oku, a tak to dám i poslepu… Škoda, že nemáme tu vanu a evidentně jsem už nebyla panna, protože jsem si mohla dát krvavou lázeň a vypadat stále mladě jako Čachtická paní. No a rozsvítil to můj přítel, když se ho ptám, jestli by se na mě nepodíval… jestli to tam dole vypadá v pohodě, tak mi odpověděl… „No hele, máš to tam nějaký takový buclatý…" No néééé asi, jsem celá buclatá… ty chlapi umějí vždycky potěšit...

Poslední důležitá zkušenost, o kterou se chci s vámi podělit, je vyšetření a věta, kterou my gynekologové často říkáme a to : „Tak tady si vyskočte…“ Opravdu se hodně divím, že mě dosud žádná těhotná pacientka neposlala do pr…. Co je to za blbost, jak mám někam vyskočit, když za svůj vrcholný výkon považuju to, že jsem se zvedla v čekárně ze židle??? Myslím si, že dostat se na tu „kozu“ ke konci těhotenství je výkon srovnatelný s dosažením vrcholu Mount Everestu. A na Everestu taky nikdo v základním táboře neřekne, že si vyskočí na vrchol… Takže já už nikdy žádné z vás tuhle šílenou větu neřeknu a tímto se omlouvám všem, kterým jsem ji už řekla :-)

Teď ještě ten slibovaný syndrom dolní duté žíly. V těhotenství se se zvětšující dělohou zvyšuje riziko, že v poloze na zádech, děloha zmáčkne dolní dutou žílu, a tím se sníží žilní návrat k srdci, následkem toho dochází k prudkému poklesu tlaku až s poruchami vědomí a nevolností. Plod v tu dobu trpí přechodným nedostatkem kyslíku.

Tlakem dělohy na dolní dutou žílu také vznikají křečové žíly v dolní polovině těla a hemoroidy… A když už píšu o těch změnách způsobených zvětšující se dělohou, tak některé z vás mohou mít za sebou zkušenost se sledováním na urologii kvůli dilataci KPS. Tak to znamená, že děloha utlačuje močovod, čímž dochází k horšímu odtoku moči z ledvin a následkem toho k dilataci (rozšíření) kalichopánvičkového systému (místo, kde se v ledvinách sbírá moč a poté odtéká do močovodu). A typicky je to vpravo. Tak a to je vše.

Těším se na vaše komentáře a příští téma bude o porodu bez cenzury.

Mějte se krásně.